Jak nejlépe převést obrazy do digitální podoby?

Pokud potřebujete zachytit umělecké dílo kvůli jeho digitální archivaci nebo vytvoření co nejpřesnější kopie, asi si kladete otázky:  

• Jak dosáhnout vysoké barevné shody originálu a digitální kopie? 
• Jak zachytit co největší množství barev? 
• Jak docílit geometrické přesnosti? 
• Jak dosáhnout požadovaného rozlišení? 
• Jak zaznamenat plasticitu povrchu například u olejomaleb, a zároveň zachovat kresbu ve stínech i nejsvětlejších částech obrazu? 

V zásadě se vám nabízí dvě možnosti – obraz vyfotit, nebo naskenovat.   

Fotografická metoda 

Pokud se rozhodnete umělecké dílo nafotit. Je vám asi jasné, že to nebude tak snadné, jako udělat si hezkou fotku na instagram. Focení musí být v rukou zdatného fotografa. 

Základem je především perfektní nasvícení díla, které chcete digitalizovat. Mělo by být nasvětleno homogenně, světelným zdrojem vysoké kvality. Světlo by mělo mít tu správnou „měkkost“. A v neposlední řadě musí být nakonfigurované tak, aby byla zachovaná plasticita a struktura povrchu díla.  

Také se při něm nevyhnete úpravám, které budou mít za cíl co nejpřesnější barevnou shodu s originálem. Toho se týká třeba využití kalibračních nástrojů X-Rite.  

U větších formátů se často využívá metoda focení na víc snímků a jejich skládání dohromady. Pokud byste totiž chtěli vyfotit například obraz s výškou 1,5 m, tak i s moderním „středoformátovým“ fotoaparátem se 100Mpx čipem dosáhnete u jednoho snímku rozlišení asi 170 PPI (pixels per inch), což je pro kvalitní tištěnou reprodukci málo.  

Budete tedy potřebovat profesionála, který focení opravdu rozumí. A kvalitní výsledek stejně nebude stoprocentně zaručený. Zvláště v případě velkých děl. 

Bezkontaktní skenování 

I skenování má pochopitelně svá úskalí a nemůžete jednoduše sáhnout po ledajakém skeneru. Všechny skenery určené k digitalizaci uměleckých děl využívají dražší CCD/CMOS technologie, které se skládají ze soustavy světel s difuzory, objektivu, (zrcadel) a snímače.  

To, že je skener bezkontaktní, znamená, že se snímaná plocha uměleckého díla přímo nedotýká žádné součástí skeneru, aby nedošlo k jejímu poškození.  

Protože se v posledních letech se technologie bezkontaktního skenování zlepšila a zlevnila, stala se vcelku populárním řešením, zvláště pro muzea a jiné instituce, kde toto skenování probíhá často. 

Hlavní výhody: 

• Tyto skenery umožňují zachytit detaily, které by byly těžko viditelné nebo nedostupné jinými metodami skenování. A zároveň odpadá starost se složitým nasvícením. Obraz (nebo jiné dílo) je posouvané a objekt je tak snímán po řádcích, kdy je každý řádek totožně nasvícený. 
• Vzhledem k tomu, že skenery mají lineární senzory, je využívána jen specifická část objektivu a vy pak řešíte výrazně méně jejich krajových vad. 
• Celý systém bývá už kalibrovaný, takže během pár stisků jednoduše získáte skvělý výsledek za zlomek času, který by zabrala fotografická metoda.   
• Rozlišení bývá 600 DPI (dots per inch), nebo i vyšší, a to i pro velké formáty. 
• Nevýhodou může být o něco vyšší pořizovací cena skeneru, časová úspora ji vrchovatou měrou vykompenzuje. 

Bezkontaktní skener, který dodáváme na český a slovenský trh, je například WideTEK 36Art. Už jsme ho implementovali do muzeí (Muzeum umění v Olomouci), galerií (GASK, Jihočeská Alšova galerie…) nebo aukčních domů. 

Přečtěte si, jak si ho vyzkoušelo Západočeské muzeum v Plzni a co na něj říká. Nebo nás kontaktujte a my vám o něm řekneme více.